reklama
Bylinky nemusí být pouze zelená okrasa zahrádek, balkonů a parapetů oken. Mohou být i skvělou ingrediencí do připravovaných pokrmů, ale i výborným prostředkem na některé zdravotní problémy, případně jejich prevencí.
Byliny byly součástí jídelníčku již odpradávna. Naše babičky bez nich mnohá jídla považovaly za neúplná. A tak proč si nedopřát nejen potěchu oka a nosu z jejich zeleného půvabu a vůní, ale využít je i v kuchyni a pro zdraví. Bylinky dnes prožívají svůj boom.
Nabízí je již předpěstované v malých květináčích všechny velké OD a markety. Jejich pořízení proto nebylo nikdy jednodušší. Není nutno začínat zdlouhavě od semínek, ale postačí zakoupit již malou rostlinku, která v řádu korun vyjde (dle OD a velikosti předpěstku) na 25 až 38,- Kč.
Tu si doma přesadíme pěkně do truhlíku, květináče nebo bylinkového hrnce. Ty jsou speciálně tvarovány, s otvory pro několik bylin. Díky pestrému designu si vybereme ten svůj „nej“ a máme velmi vkusnou funkční dekoraci na světě.
Byliny jsou vcelku nenáročné na pěstování, hodně odolné a beze zbytku všechny mají příjemné aroma a léčivé účinky, protože obsahují mnoho výživných látek – ať už jsou to vitamíny, minerální látky, stopové prvky nebo silice. Používají se nejvíce sušené pak i čerstvé. Sušit je můžeme průběžně během jejich růstu.
Bazalka (Ocimum basalikum)
Kořenitou vůní podobná trochu hřebíčku, je výbornou ingrediencí do těstovin, omáček, polévek, paštik, dušených mas, drůbeže, ryb i do salátů, vaječných a sýrových pokrmů. K přípravě masa se hodí sušená, k nakládání zeleniny pak celé suché nedrcené stonky. Přidáváme ji nejlépe až na závěr do hotového jídla.
Bazalka potřebuje dostatek vody, tepla a světla, proto jí je nejlépe v umělohmotném květináči či truhlíku (keramické a hliněné jí ubírají vodu). Zhruba co dva dny ji hojně zaléváme. Když nenecháme bazalku vykvést (a zastřiháváme ji před květem) bude košatější. Pomáhá při nadýmání, trávení, vykašlávání, činnosti ledvin a uleví nervům – podporuje totiž dobrou náladu.
Petržel (Petroselinum sativum)
Je nejen zdravou kořenovou zeleninou, ale nať i dobrou bylinkou. Známe odrůdu kadeřavou a hladkou – ta je chuťově výraznější než kadeřávek. Je nenáročná na pěstování, postačí ji 3 x týdně zalít a pravidelně sestřihávat. Petržel lze používat čerstvou, usušit nebo zamrazit. Jako léčivka podporuje imunitu, elán, ale i potenci a pohlavní svěžest.
Pažitka (Allium schoenoprasum)
Dříve i dnes planě rostoucí bylinka s charakteristickou chutí i vůní cibule, se hodí skvěle i doma. Má pestré využití – na studenou kuchyni, saláty, polévky, omelety, pomazánky s tvarohem a máslem. Pažitku nesušíme, používáme ji jen čerstvou a tepelně nezpracovanou. Tak by totiž ztratila vitamín C, B a aroma.
Kerblík (Anthriscus cerefolium)
Lze jej vysévat od jara až do podzimu a pěstovat v květináči nebo truhlíku po celý rok. Používá se pouze v čerstvém stavu a do pokrmů se přidává těsně před dokončením, aby neztratil osobitou vůni, chuť, ani vitamíny (hlavně C). Je to kořenitě voňavá bylinka s jemně nasládlou chutí, vhodná do pokrmů především v kombinaci s petrželkou nebo estragonem.
Doladí skvěle jídla se zeleninou, houbami a vejci, omáčky, polévky, vařená masa nebo pomazánky. Je výbornou alternativou v období zimy k posílení odolnosti organismu, protože obsahuje velké množství vitamínu C. Kerblík má diuretický účinek a pomáhá při nechutenství.
Majoránka (Majorana hortensis)
Hodně „profláknutá“ jemně nahořklá a kořenitě vonící bylinka, koření i léčivka. Rostlinka s drobnými lístky se vysévá v březnu a pěstuje celoročně v písčitější zemině na slunném místě – zahrádce, balkoně nebo za oknem. Lístky a květy se sklízejí vždy těsně před rozkvětem, do pokrmů se přidávají čerstvé nebo nasušené.
Vhodná bylinka do zabijačkových a zvěřinových pokrmů, masových směsí, polévek, zeleninových a luštěninových jídel či salátů. Protože obsahuje třísloviny, hořčiny a silici, pomáhá pro dobré trávení, při bolestech hlavy, na odkašlávání, ale též zklidňuje křeče, je mírně močopudná a žlučopudná, celkově zklidňuje organismus.
Dobromysl alias Oregano (Origanum vulgare)
Pod názvem oregano jej známe více. Ovšem jeho český název je skutečně dobromysl. A z českého názvu vyplývá i jeho léčivý účinek – pro dobrou mysl, náladu, ale i zklidnění kašle, křečí, nebo k inhalacím a výplachům úst.
Je považována za nezbytnou ingredienci v italských pokrmech jako pizza, špagety, chilli. Jinak doplní dobře chuť pečeného, dušeného a grilovaného masa nebo omáček. K pěstování je velmi málo náročnou bylinkou, jíž se bude při zalévání 2 x týdně dařit na světlém místě třeba na parapetu.
Meduňka (Mellissa officinalis)
Příjemná bylinka s citronovým aroma, díky němuž může v některých asijských pokrmech zastoupit citrónovou trávu a všude tam, kde je zapotřebí citrónu nebo jeho kůry. Tedy do čaje, nápojů, salátů a moučníků, na krémy a dezerty.
Překvapivě dobře ladí též k pečené drůbeži, rybě či do polévek, marinád a kompotů. Má zklidňující účinek, pomáhá na dobré trávení, migrénu a snižuje krevní tlak. Výborně se jí daří na chráněných slunečných místech v lehčí půdě.
Máta (Menta piperita)
Příjemně a mentolově aromatická bylinka, jako stvořená pro kuchyni a zdraví. Její žvýkání či výplachy úst pomohou k vonnému dechu, čaj pro změnu na žaludeční a žlučové obtíže, ale též k utlumení křečí všeho druhu. Díky obsahu silic, hořčin a tříslovin má dezinfekční a mírně svíravý účinek, proto je též vhodná na inhalace u rýmy nebo kloktání při kataru hrtanu.
A do koupele si ji dejte pokud máte kožní problémy nebo pohybové bolesti revmatického či neurologického původu. Patří k vytrvalým bylinám, kterou můžeme v kuchyni použít jako koření – čerstvé a mladé listy jsou výborné do salátů, likérů, moučníků, ale i k pečenému masu a do jeho marinád.
Netradičně lahodně vyzní i v luštěninách, rizotu a mrkvových pokrmech. U nás se nejvíce pěstuje právě máta peprná, které se dobře daří na teplém, slunném místě a v lehčí půdě. Pozor! Pěstujte ji odděleně od ostatních bylin, ne společně v truhlíku. Máta má tendenci svými rozpínavými kořeny ostatní bylinky utlačovat a jim se pak nedaří příliš dobře.
Rozmarýn (Rozmarinus officinalis)
Také jedna z hodně aromatických bylinek, podobná keříku s úzkými listy. V kuchyni se využívá především sušená, a to do marinád, nebo masových jídel – vhodný je nejvíce k vepřovému, skopovému a drůbežímu. V malém množství (je hodně aromatická), doladí též polévky nebo smetanové omáčky, ale rovněž pokrmy s rajčaty, luštěninami a houbami.
Jako léčivka je považována za „pohodovou“ bylinku, která jako lahodný čaj zklidňuje celý organismu, nervový systém a koupel s ní skvěle odbourává křeče svalů a přetažení svalů. Rozmarýna je velice odolná, snese i dost suché a přetopené byty, ideálně na parapetu, kde je hodně světla. Pokud je ale možnost, tak nejlépe jí bude na zahrádce, terase a balkoně. Na zimu ji přesouváme do světlé místnosti, aby nenamrzla.
Tymián obecný (Thymus vulgaris)
Již Římané ji používali jako léčivku i koření. Díky silicím, hořčinám a tříslovinám pomáhá jako silný odvar proti parazitům, čaj k podpoře trávení – hlavně u hodně tučných jídel, také zmírňuje kašel a zánět žlučníku. Využívá se čerstvá i sušená horní půlka rostliny.
Výborný je v okurkovém a zeleninovém nálevu, k pečenému a dušenému masu, do rýže, těstovin, nebo polévek. Tymián nemá rád průvan, proto jej pěstujeme na chráněném slunečném místě ve spíše písčité zemině a ve větším květináči nebo truhlíku. Lístky obíráme často, aby stonek nezdřevnatěl a celá bylina si zachovala silné kořenité aroma.
Saturejka zahradní (Satureja hortensis)
Patří k oblíbencům v kuchyni, kde lze její lístky a nať využít jak čerstvou, tak sušenou. Hodí se především do luštěninových pokrmů, smetanových omáček, mletých masových směsí, zeleninových nálevů a k rybám. Výborně doladí pepřená jídla. Díky obsahu silic a tříslovin, pomáhá při nadýmání, nechutenství a průjmech.
Má močopudný a dezinfekční účinek, zvyšuje pohlavní svěžest a je příjemným přínosem pro diabetiky – odbourává pocity žízně. Má ráda teplo, proto se jí bude dařit na slunném a světlém místě, s umírněnou zálivkou. Je to pěkná dekorativní bylina, která se samostatně v květináči výborně tvaruje.
Šalvěj (Salvia officinalis)
Tahle bylinka si lebedí na suchých slunných stanovištích s malou zálivkou. Jako aromatickou rostlinu je ideální ji pěstovat samostatně, ne v truhlíku s ostatními bylinami. Čerstvé i sušené listy a nať dobře dochutí omáčky, nádivky, sýrové a zeleninové pokrmy, vepřové, jehněčí a rybí maso. Čerstvá se používá i namísto petrželky – třeba v bylinkovém másle nebo jiných pomazánkách.
Jako léčivka je nápomocná proti pocení, nachlazení, ke správnému fungování žlučníku a jater, ke zklidnění trávení a je výborným dezinfekčním prostředkem pro střeva. Zevně je účinná coby kloktadlo pro dásně, zuby a ústní dutinu, při bolesti v krku, nebo na obklad zanícených a plísněmi postižených oblastí na těle.
Fenykl (Foeniculum vulgare)
Zná jej ve formě semínek snad každý z nás. Ale pokud si fenykl vypěstujete sami doma jako zelenou rostlinku, můžete jej využít mnohem variabilněji. Koupíte ho předpěstovaný i ve všech větších obchodech a supermarketech. Má rád teplo a mírné vlhko, ovšem přímé slunce mu nesvědčí. Jeho listy jsou skvělou ingrediencí do salátů a zeleninových pokrmů, k rybám, do polévek a omáček.
Šťáva z nich je účinným prostředkem pro krvetvorbu a na menstruační potíže. A obdobně jako semena, pomohou i listy podpořit imunitu organismu, při kašli, nadýmání, povzbudí zažívání, zmírní zápach z úst a působí močopudně. Fenykl obsahuje mnoho vitamínu C, stopových prvků, železa, draslíku a aminokyselin, tudíž je skvělý při dietách a jako detoxikant.
Pěstování
Bylinky pěstujeme jednotlivě v květináčích, nebo vždy 3 – 4 druhy společně v truhlíku (dle jeho velikosti), anebo v bylinkovém hrnci. Ideálním místem k umístění je kuchyňský parapet, kde k nim máme v případě potřeby jednoduchý a rychlý přístup. Pokud je okno směrováno na jižní stranu, mělo by mít možnost stínění bylin (žaluziemi, roletou nebo závěsem), aby se nám v poledním prudkém slunci nespálily a zbytečně neusychaly.
Pěstujeme li jen malé rostlinky bylinek, využíváme je především čerstvé. Bylinky zastřiháváme průběžně, těsně pod lístky a ty používáme – stříháme je na malinké kousky přímo do pokrmu, nebo čajítka, anebo drtíme v hmoždíři. Nekrájíme je, přicházeli bychom o užitečné silice a šťávu z bylin, které by zůstávaly na prkénku. Všechny přebytky bylin je dobré zpracovat, abychom z nich neměli zbytečný odpad.
Zpracování
Máme li tedy nadbytek, bylinky usušíme nebo zamrazíme. K sušení je nejvhodnější rám s napnutým kusem jemného pletiva či sítě, který lze doma snadno vyrobit.Ten dovolí proudění vzduchu i pod bylinkami. Je praktický také pro účelné přenášení. Další možností jsou noviny nebo dobře poslouží i tvrdý karton z papírové krabice. Byliny sušíme pomalu a ve stínu, bez přímého slunečního světla. Sušené uchováváme nejlépe v skleněných dózách se zabroušeným víčkem a popiskou někde na polici v kuchyni.
Zamrazit lze bylinky velmi efektivně ve tvořítku na led. Do každého dílku nastřiháme nadrobno bylinku, opatrně zalijeme vodou a uložíme do mrazničky. Až se vytvoří na dílcích ledová krusta, ještě celé tvořítko s bylinkovými kostkami zabalíme do mikrotenového sáčku s popiskou, abychom uchovali i vůni byliny. V případě potřeby tak máme po ruce vždy „bylinkové“ kostky, které jednoduše v potřebném množství z tvořítka odebereme a vhodíme zamrazené přímo do připravovaného pokrmu.
Ze všech informací článcích jednoznačně vyplývá, že pěstovat bylinky je prospěšné ke zdraví i životnímu elánu a pro ještě lepší chuť pokrmů jakbysmet.
