reklama
Také si nejste jisti, jaký že je rozdíl mezi parfémovanou, kolínskou a toaletní vodou? Pokud stále tápete co raději použít a kdy, jste tu správně. Stačí číst dále a budete mít jasno!
Vůni vymysleli lidé již velmi dávno
Už v pravěku zjistili, že ledacos nevábně „voní“ a něco zase naopak. Především vegetace a rostliny jim k vůním dopomohly. A v dobách starších než 5000 let, kromě nástrojů a potravin obětovali lidé svým pohanským bohům také vůně, které rovněž používali i k náboženským rituálům – jalovcové, cypřišové a cedrové. Až později bylo využito vůní i ke zkrášlování člověka – především potíráním těla vonnými oleji.
První byl parfém
Nejvíce známé a využívané byly vůně v Egyptě. Ve starověku je využívali nejvíce mastičkáři, během středověku se dostaly na výsluní vonné oleje. A pak se překvapivě jako první na scéně objevily parfémy. A to díky Arabům, kteří experimentovali s destilací, což mělo za následek objevení agua vitae (koncentrovaného alkoholu), nezbytného k výrobě právě parfémů. A tak se postupně vůně dostaly z Afriky, Ameriky a orientálního světa i do Evropy. Až dlouho po parfémech spatřila světlo světa první kolínská voda, a až za ní v závěsu také ta toaletní.
Co je co?
Všichni známe obchodní označení parfém, kolínská a toaletní voda. Tyto pojmy jsou výrobkům přiděleny dle norem, které vymyslel člověk. Podle tohoto označení rozeznáváme, jak silná je to vůně a s jakou trvanlivostí (jak dlouho voní). Každá z těchto vod má trochu jiné složení. To má vliv právě na intenzitu vůně.
Parfém je složen z cca 20% vonné parfémové silice rozpuštěné v alkoholu.
Parfémovaná voda se označuje Eau de parfum, zkratka EdP a má v sobě cca 10% vonné silice v asi 80% lihu.
Na kolínské vodě čteme Eau de cologne, EdC s obsahem cca 5% vonných silic v 70% lihu.
Toaletní voda má přízvisko Eau de Toilette, EdT a nese až 8% vonné parfémové silice ve stejně koncentrovaném lihu jako parfémovaná voda – v 80%.
Ovšem pozor!
Není kolínská jako kolínská, a stejně tak jedna toaletní voda nevoní stejně jako druhá. I mezi nimi je rozdíl. Každá vůně je totiž jinak intenzivní, a určitě například kolínská s kořenitou vůní cedru bude silnější než s vůní ovocnou – citrónovou. Tady již je na nosu každého z nás, co je pro něj libé a co nikoli. To co „voní“ nám, nemusí vonět druhým. Protože každý jsme individualita, tudíž originál s osobitými rysy a různě vyvinutými smysly- i těmi čichovými.
